A zatímco v Dějinách Kralovicka od V. Kočky se dočteme, že v urbáři kaceřovském z r. 1558 je zmiňován Kuba Vaňourek, v urbáři pro roky 1623-1699 je uvedený Jiří Vaňourek. A byť nemáme matričně doložené, že by oba zmínění Vaňourkové byli příbuzní, s největší pravděpodobností jimi byli, a nejen oni dva, ale i „náš Kuba“, nejstarší uvedený Vaňourek v nejstarším přístupném urbáři. Není možná vůbec nemožné, že Kuba byl Janovým otcem a že rodokmen pana Kouby tak sahá až do první poloviny 16.století!
https://www.portafontium.eu/…/vs-plasy_kp17-15_0640…
Z pozemkové knihy [1565-1639] mj. pro obec Kočín máme zápis o gruntu „Waniaurkowském“ (4 řádek, 4 slovo), v další knize (1684-1808) je hned v úvodu jakýsi index domů a jejich majitelů. Pod číslem 16 zde najdeme grunt Vaňourkovský. V knize aktiv a pasiv jsou pak uvedená čísla popisná ve dvou sloupcích vedle sebe, kdy první číslo znamená původní označení a druhé je číslo po přečíslování: https://www.portafontium.eu/…178
Tím získáme informaci, že grunt, který rod Vaňourků obýval, nesl původně číslo popisné 16 a po přečíslování 10. Nalezneme ho na východním okraji návsi. Je obklopený velkou zelenou zahradou. Jeho žlutá barva znamená, že šlo o tzv. „spalné“ stavení – nebylo zděné. Na tom samém místě dodnes stojí domek se zahradou.
Na závěr si vypůjčím slova Pavla Bulína, který sepsal Bílovskou kroniku:
„Neznat svoji minulost je téměř totéž jako nemít domov. Jedno známé úsloví praví, že je třeba, než zemřeme, zjistit, kdo jsme, odkud jdeme a kam směřujeme. Na otázku, kdo jsme a kam jdeme, nám dává částečně odpověď znalost vlastní historie. Asi proto je pro nás tak zajímavé číst kroniky, matriky a rodové knihy, v nichž vystupují naši předkové – protože oni jsou částí nás samých.“
Použitá literatura: wikipedie, internet, mapy
Historicko – turistický průvodce č. 6 Severní Plzeňsko I. Domažlice a Plzeň
1996 (Bukačová, I., Fák, J., Foud, K.)
Farní kronika obce Potvorov a Kronika obce Bílov
Sedlec v proměnách času (L. Knedlhans)
