Putování za Medery

Mederův dům  obyvatelům Žatce netřeba jistě představovat. Stavení na malém náměstíčku  se sochou sv. Floriána stojí více jak 450 let a patří tak k nejstarším domům v Žatci. Díky Spolku Mederova domu dostalo nový kabát a v současné době probíhají přípravy na zpřístupnění veřejnosti. Název dům získal po svém posledním majiteli Fridrichu Mederovi, který dům koupil začátkem 20. st. a nese číslo 102.

Abychom se dozvěděli něco více o panu Mederovi, zda byl žateckým rodákem, jaké řemeslo vykonával a kolik měl dětí, kdo byli jeho předci …, ponoříme se do sčítacích operátů z roku 1921. A protože známe číslo popisné, během chvilky zjistíme, že na „stodvojce“ byl evidován jako majitel Fridrich Meder (*8.9.1880 v Žatci), jeho manželka Marie roz. Lihlová (narozená u Nejdku, ale žijící v Žatci čp. 102 !) a děti Karel (*1906) a Rosa (*1910). V kolonce vyznání je německy vyplněno römisch katholisch, všichni byli německé národnosti, uměli číst a psát a pán domu se živil jako učitel hudby… Před očima mi vyvstanou obrázky zrekonstruovaného domu a jeho prostor a jako bych pana Medera viděla sedět za pianem, se skloněnou hlavou ponořeného do Bachova Preludia …..

…. Za okny se na kočičí hlavy snáší sníh a z kuchyně doléhají šplíchavé zvuky umývaného nádobí. Mederovic děti u kuchyňského stolu tiše vypracovávají domácí úlohy. Tak nějak se možná v domě, který byl po učiteli Mederovi pojmenován, žilo. Než se však Fridrich Meder stal „musiklehrerem“ a otcem rodiny, byl dítětem otce Ignáce Medera obuvníka a matky Anny roz. Welzelové, žijících v Žatci na č.p. 111/112  (přičemž první číslo je původní a druhé nově přečíslené). Záznam o jejich svatbě (r.1862 v Žatci) odhalí skutečnost, že Anna sice pocházela ze Žatce, avšak pro nás důležitější Ignác byl synem Jana Mödera a Veroniky roz. Urbanové – obou z Rakovníka.  A tak královské město Žatec opouštíme a na 200 let se přesuneme o 35 km jižněji do jiného královského města – Rakovníka.

Zde se r. 1836 na čísle popisném  166/151 narodil zmíněný Ignác a díky zapisovateli se v matriční knize můžeme dočíst, že rodiči jeho otce Jana (*1800) byli Jan Alois (měšťan a mistr pekařský) a Josefa roz. Černohorská, dcera měšťana a mistra hrnčířského. Matka Veronika pak byla dcerou mistra ševcovského a vnučkou mistra mlynářského. Výčet několika řemesel v jediném zápisu tak obohacuje dokreslení Mederova rodu.

Ve výše uvedeném roce 1836 pekař Jan Alois Meder ve věku 78 let zemře, jako příčina smrti je uvedena „usláblost wiekem“. Dopočtem se tak dostaneme do roku narození 1758, tedy do období, kdy se s narozenými  Jany roztrhne pytel …. A my musíme identifikovat toho pravého. Ani kniha zemřelých zpočátku moc nepomůže, protože byť měli Janové ve většině případů druhé křestní jméno, v zápisech o úmrtí je uvedeno pouze první Jan či Johann, a nebo tedy i druhé, nicméně jiné, než jaké bychom potřebovali. Proto nám na chvíli lehce zamotá hlavu Jan Adam, který je později uváděn jako Jan Evangelista, spoluradní města Rakovníka a senátor žijící na čp. 56. Vše vysvětlí skutečnost, že se Jan Adam Möder narodil 27.12., což je den,  na který v církvi připadá svátek sv. Jana apoštola a – evangelisty.

Nejen Ignác Möder byl ševcem, i jeho otec Jan se staral rakovnickým občanům o obutí. Jak už ale víme, dědeček Jan Alois byl pekařem. V matrice tak dál sledujeme stopu, abychom v r. 1759  nalezli jeho narození. Dalším Janem v pořadí je Jan Karel syn Jana Adama [Evangelisty] a Ludmily Poubové. Na okraj zmíníme, že Ludmila si manželství dlouho neužije, neboť v r. 1742  umírá. Jan zůstane s 10 dětmi sám, a pravděpodobně hlavně proto se znovu ožení. 4 děti jsou ještě malé a je nutné, aby se o ně někdo postaral. Ale ani druhá manželka, taktéž Ludmila, s Janem nezestárne, jeho třetí ženou se stane Anna, se kterou zemřou v domě čp. 56 pouhé dva dny po sobě.

Syn Jan Karel si vezme v r. 1753 Alžbětu, vdovu po †Františkovi Fišerovi. Abychom zjistili její rodné příjmení, musíme nejdřív dohledat sňatek s p. Fišerem. Díky tomuto záznamu zjistíme, že Alžběta neboli Elisabetha byla dcerou Michaela Jeřábka. S Janem Karlem žili v Rakovníku na čp. 39.

Nás ale primárně zajímá Jan, který si v r. 1719 vezme Ludmilu Poubovou. Zápis patří bohužel k těm stručnějším, tudíž z něj vyčteme pouze tolik, že Ludmila byla dcerou Mikuláše Pouby a Jan synem Jana. A tak v předmětné době máme hned 2 adepty na Jana – Jana syna Mikuláše Mödra z Knězevse a Jana syna Henrycha Modra v r. 1693. Byť tedy ani jeden z otců není požadovaný Jan. Víme však, že při biřmování se mohlo jméno změnit, a tak se vydáváme po obou cestách. Jenže! Kněževeský Jan se narodí v roce 1689 Mikulášovi a Zuzaně Möderovým a záznam o narození Henrychova Jana v r. 1693  o jeho otci bohužel nevydá žádnou  informaci, která by nás posunula někam dál. A narození samotného Henrycha vůbec nenalezneme. Vypadá to tedy na konec příběhu, na zakončení pátrání po Mederech k r. 1719, kdy se poslední jistý Jan žení s Ludmilou. Protože buď zápis o Henrychově narození z nějakého důvodu chybí, a nebo se narodil jinde. A tudíž by se do Rakovníka až přiženil.

Proto jednou z možností, jak zjistit odkud předek přišel, bývají výhostní listy neboli vejhosty. Většinou jsou uloženy ve fondech velkostatků nebo v archivech některých měst (zejména královských) a jsou to v podstatě propouštěcí listy, které obdržel poddaný od vrchnosti při odchodu z jednoho panství na druhé, pokud byl jeho odchod vrchností schválen. Většinou byl s obdržením zmíněného listu spojen poplatek. M. Kareš uvádí, že výši poplatku za výhost určovala na jednotlivých panstvích vrchnost. Až akcidenční patent č. 2069 ze dne 15. května 1779 stanovil jednotný poplatek ve výši 30 kr.  A tak nezbývá než navštívit SOkA Rakovník a pokusit se zmíněné listy najít. Ještě předtím mě napadne podívat se na veřejné genealogické fórum, zda tu třeba příjmení Meder/Möder někdo už neřešil. Vyhledávač vyplivne pouze jediný odkaz, zato jak se posléze ukáže, podstatný a zásadní. Paní Najsrová zmíněné příjmení uvádí ve svém rodokmenu. Navazujeme tedy kontakt a výsledkem je ušetřená cesta do Rakovníka. Požadované výhosty totiž paní Najsrová našla a díky nim zjistila, že Jan Jindřich a jeho bratr Jonáš Matyáš Mödrovi přišli do Rakovníka z Děčína. V děčínských matrikách tak posléze nalezneme informaci o narození jak Jana Jindřicha 8.12.1656, tak jeho bratra Jonáše Matyáše 18.1. 1650 a 15.1. 1652 ještě i Františka.